Stabat Mater op. 58 [antikvár]

STABAT MATERPodle püvodnich pramenn k tisku pnpravila Komise pro vyddvdni dél Antonína Dvofdka: Otakar Sourek, predseda - Jan Hanus, vedouci redaktor - Frantisek Barios - dr Jifi Berkovec - dr Antonin Cuhr - Ladislav Ldska - Antonin Pokornj - Karel Solc.DUCHOVNI KANTÁTA Stabat Mater'' pro sola, sbor a orchestr, püvodné dvacáty osmy, ale podle prvého vydání padesáty osmy opus Antonína Dvofdka (8. IX. 1841-1. V. 1904), vznikla jako vyraz obzvlásí bolestnych zááitkú umélcova nitra. Jejím nácrtem, ktery byl psán od 19. února do 7. kvétna 1876, reagoval Dvofák dodatecné na smrt své dcerusky Josefy (21. zárí 1875), kdyá primo za této smutné událostí byl plné zabrán zacátkem práce na tragické zpévohfe Vandé". (Tentó nácrt kantáty vénoval Dvofák v roce 1887 na pamdtku svému pfiteli mlddi" Frantisku Huspauerovi, obchodníku v Pfíbrami, náhradou za rukopis prvního smyccového kvartetu A dur z r. 1862, podle dedikacního pfípisku na titulním listé za to, ^e jej V takové lásce a úctipfechovdval a jej^jsem mél ji^ \a :{tracena, njni se néj opét radovati mohu". Od Huspauera pfesel pak nácrt do vlastnictví jeho dcery, provdané za.universitního profesora dra Jifího Baborovského v Brné.)Orchestraci kantáty musil pak tehdy odsunout pro jiné práce, o néá bud byl naléhavé áádán (mimo jiné Moravské dvojzpévy", klavírní koncert, muáské sbory, Symfonické va-riace) nebo pro jejichz námét se velmi áivé zaujal (zpévohra Selma sedlák"). Ke konecné stylisaci kantáty vrátil se vsak hned po novém téákém zásahu osudu do jeho rodinného stéstí, kdyá v lété dalsího roku 1877 tésné za sebou mu odeály na vécnost dalsí dvé z prvních détí: 13. srpna druhá dcerka Rüáena a 8. záfí, tedy v den skladatelovych narozenin, prvoro-zeny, tehdy ctyflety synek Otakar. Definitivní partitura kantáty byla pak psána od zacátku fíjna do 13. listopadu 1877 v Praze. (O této rukopisné pardtufe viz podrobné ve Vydavatel-ské zprávé za poslední stranou not.)Tak vznikalo první Dvofákovo dilo s náboáenskym textem, které nálezí k hudebné nej-rozkvetlejsím a pritom citové nejhlubsim a slohové nejcistsím zhudebnéním poetické se-kvence Stála Matka", za jejíhoá autora je oznacován Jacoponus da Todi, zprvu advokát ve svém rodném italském mésté Todi, po smrti své choti bratr-laik v fádu frantiskánském (1230 a? 1306). Rozvráena v deset samostatnych oddílü, z nichá pouze oba krajni, první a poslední, jsou thematicky spojeny, je tato kantáta lidsky prostym aupfímnym, do znacné míry realisüc-kym, ale pritom vselidsky velkorysym obrazem citovych pochodü z hlubin drásavého utrpení k vysinám soucitnych modliteb. Tim i svymi hodnotami ryze hudebnimi je zároven 2 nej-úchvatnéjsích a nejúspésnéjsich duchovních dél v hudbé svétové.K prvému provedení kantáty Stabat Mater" doslo na vyrocním koncerté nékdejsí Jednoty umélcü hudebnich v Praze (püsobila od r. 1803 do r. 1903), které byla partitura díla skladatelem pfipsána. Stalo se tak dne 23. prosince 1880 za úcasti operního souboru ceského Prozatímního divadla, její fidil dirigent Adolf Cech a v némá vedle divadelního sboru a orches-tru püsobili sólisté Eleonora Ehrenbergová, Betty Fibichová, Antonin Vávra a Karel Cech. Po püldruhém roce, dne 2. dubna 1882 provedl dílo Filharmonicky spolek Beseda brnénská rizením skladatele Leose Janácka a krátce poté, 29. kvétna téhoá roku zpévácky spolek Bole-slav V iMladé Boleslavi, jehoá vykon na küru místníhn chrámu za skladatelovy pfítomnosti