Slovanské Tance [antikvár]

SLOVANSKE TANCE OP. 46 Podle púvodnkh pramenü k tisku pfipravila Komise pro vydáváni díl Antonina Dvofáka: Otakar Sourek,pMseda - Jan Hanus, vedouci reduktor - Prantikk Barlos- dr Jifí Herkovec - dr Anionin Cubr - hadislav Laska - Antonín Pokorny - Karel SoU. DVÉ RADY „SLOVANSKYCH TANCÜ", kazdá o osmi císlech, jsou z nejcharaktc-ristictéjsích, osobnc i národné nejsvéráznéjsích a ve svété nejproslulcjsích vytvorü Antonina Dvofáka (8. IX. 1841—1. V. 1904). Ncvznikly v pfímém sledu casovém, nybrz druhá fada (op. 72) aí osm let po radc prvc (op. 46). Obé se také podstatné lisí v leckteré stránce svcho zjevu. Vedle typicky dvofákovské rázovitosti myslenkového a stavebného projevu spojuje je vsak zpúsob vzniku i stejná síla úcinu a zivotnosti. Obé byly totiz vyvolány popudem Fritze Simrocka, majitelc veiké nakladatelské firmy N. Simrock v Berliné, obé byly psány nejprve pro ctyfrucní klavír, aby teprve dodatecné se jim dostalo také roucha orchestrálního, a obé rychlc se rozletély do svéta, kde si tento prvotní úspéch nejen udrzují, ale s dobou stále jesté stupnují. O první fadu „Slovanskych tancü" pozádal Simrock Dvofáka ihned poté, co prostfed-nictvím Johannesa Brahmse poznal jeho „Moravské dvojzpévy", ocenil závaznost zájmu, s nimz se setkalo jejich vydání a uvédomil si nevsednost a národni rázovitost v nadání dotud neznámého ceského skladatele. Primo mu pak nadhodil, aby vytvofil fadu „Slovanskych tancü" V oblibené tehdy stylisaci pro ctyfrucní klavir, v podobném asi slohu, jaky se pfed-tim setkal s úspéchem pfi „Uherskych tancich" Brahmsovych. Dvofák, potésen nakladatelskym zájmem, ktery se zdál otevirat mu brány svéta, reagovai na tento podnét velmi zivé a bezprostfedné: pferusil pokracováni práce na cyklu nékolika „Slovanskych rhapsodii" a jiz nazitfi po dokonceni prvc z nich, t. j. 18. bfezna 1878 zacal s cistopisem osmi „Slovanskych tancú" op. 46, 2 nichz tfetí (v tóniné Ás dur) dokoncil 4. dubna, ctvrty 9. dubna a posledni, osmy 7. kvétna 1878 (jinych dat rukopis, chovany skla-datelovymi dédici, nemá). Nedatovany nácrt techto tancü (je v majetku prof. Václava Talicha) byl tedy jisté plodem jen nékolika chvil a také svym zjevem svédei o tom, s jakou zázracnou spontánnosti se tyto tance rodily.Jen zbéíné a zjevné ve chvatu.aby záznam pera stacil rychle se rodícim myslenkám, jsou v ném zachyceny hlavm' melodické myslenky jednotlivych tancü, pouze s ojedinélymi náznaky, jako je „v basu melodie", „figurace levá ruka" nebo údaj pfislus-ného podkladu harmonického. Düleíité pfi téchto „Slovanskych tancich" je, ze Dvofák se uchopil pouze základní myslenky z námétu, nadhozeneho mu nakladatelem: vytvofit umélecké stylisace charakte-ristickych tancü slovanskych. Nevycházel tedy, jako Brahms v „Uherskych tancich", z hudby püvodnich tanecních pisni lidovych, nybrz pfejal z téchto pfedloh pouze rytmus jako jejich prvck ncjpfíznacnéjsi a nejvyrazncjsi, a jinak tvofil svoje tance z hudebního materiálu vlastniho a novcho. V této prvc fadé „Slovanskych tancü" — s vyjimkou druhého, jenz je typicky dvo- í