Dimitrij [antikvár]

¦ L' i.,: ! ' ' I í" 'j í ' ' • ! OBSAH OPERY " PO smrti cara Borisé Godunova nafíká moskevsky lid, shromázdeny na náméstí pred Kremlerp („ Veliké hore stihio maticku rodnou zem"). Nevi, komu dűvéfovat: Borisovym dédicüm, tedyjeho détem Xenii a Fjodorovi, a carevné Marfé, vdové po caru Ivanu Hrozném, nebo Dimitriji, ktery byl vychován v Polsku a tvrdí i véri, ze je synem Borisova pPedchűdce Ivana Hrozného. Dimitrij je s polskym vojskem pi'ed Moskvou, Navzdory varova-ní patriarchy („S/ys mne, lide pravoslavny!") a bojara Sujského se k nénnu vefejné mfnéní pfiklání, ovsem za pi'edpokladu, ze ho carevna Marfa uzná za svého syna. Prichází Dimitrij a pozdravuje Kreml {„Budiehnán slávy nasipamátniku"). Lid i carevna iViarfa jsou jeho slovy dojati, kdyz vsak Marfa pohlédne DImitriji do tváre, svého syna v ném nepoznává. Jeho vroucí naiéhání („O, privin mé k sobé, matko milená") ji vsak presvédcí, aby jej objala. Dimitriji se otevírá brána Kremlu. '. ; ( ! i i 1, : ^ ,1 i . ' .i.i» ; J vi- 'I' ' I i i'l'i S i ti » . '.s í • il I 7- 2. déjství V Kremlu se chystá korunovace Dimitrije a jeho zeny IVIariny Mnískové. Dimitrij iVIarinu prosí, aby se pi^izpusobila ruskym obycejúm, IVIarina pysné odmítá - je pi'ece poiská siechticna. IVlezi poiskymi siechtici Marinina doprovodu a ruskymi bojary vypuká spor. Dimitrij jim hrozí svym hnévem a pi'ísahá, ze po celé Rusi musí byt mir. Pred hrobkou cara Ivana a Borise hiedá Dimitrij klid a rozi'esení svych rozporü („Z divokého zití viru s tou-hou duse moje spéla"): je carem, ale opustén a nemilován. Utíká sem i Xenie, pronásiedovaná poiskymi Siechtici Néborskym a Bucinskym. Dimitrij vetfelce odhání. Mezi ním a Xenií, která v ném ale nepozná cara, okamzité vznikne vzájemná náklonnost {„Ochránce müj!" - „Tydékujes za to, ze stastnym jsem"). Po odchodu Xenie pnchází do hrobky Sujskij se spikienci. Vypráví jim, ze pravy Dimitrij byl kdysi zavrazdén a nynéjsí car je podvodník {„Slyste! Zde pred bozl tvánslyste prisné pravdy Nas!"). Dimitrij je v úkrytu vysiechne. Kdyz chce Sujskij svou vyzvu stvrdit ph'sa-hou, ze Dimitrij je samozvanym carem, vystupuje Dimitrij z úkrytu a nechává ho spoutat. 3. déjství V kremeiském korunním sále vzpomíná Dimitrij s vroucí láskou na Xenii LVidéljsemji, Xenii jsem zrel"). Pnchází Marina, Marfa, polstí siechtici a rustí bojari, kterí vzdávají Dimitriji hold. Sujského vedou venku na popravisté. Do sálu vpadá Xenie a prosí o milost pro Sujského. Az ted ' poznava ve svém nékdejsím ochránci cara. Dimitrij Sujského omilostní v'"vojsko ze zemé. Marina pochopí, ze Dimitnj Xeni, miluje. Bojí se ztráty své pozice na Rusi a odhaluje Dimitrijovi!