2004: Cesky Horor [antikvár]

Traduje se, ze cesky horor vlastné neexistuje, ze to, co byvá u ceskych autorú nékdy oznacováno za horor, jsou ve skutecnosti pfíbéhy s tajemstvím, u nichz není hlavním cílem vzbudit ve ctenáfi hrúzu, ale fesit rüzné sociální nebo filosofické otázky. A ze pokud se nékdo nékdy ojedinéle u nás o horor pokusil, dopadlo to spatné a vysledkem byl jen nepúvodní kyc.Nemá smysl s tímto názorem polemizovat, tak trochu to je i není pravda. Horor totiz na rozdíl od science fiction nebo fantasy, s nimiz se obcas prolíná, nelze jen tak jednoduse vymezit a definovat, literatura hrüzy má pf ílis mnoho poloh a navíc nezasahuje jen do oblasti fantastiky, vzdyf existují i sugestivní realistické" horory, kde není po fantastickém motivu ani stopy. Nedá se ale popfít, ze ceská literatura opravdu hororu v minulosti z mnoha dúvodú pf ílis nepf ála. Nase odtrzení od vyvoje zánru ve svété se nutné projevuje dodnes, i kdyz uz máme moznost sledovat zahranicní pro-dukci V sirokém rozpétí od úplného braku az po vrcholná díla vybornych autorú.Tato antologie se pokousí, po obdobnych souborech z edice Ikaros, zaméfenych na ceskou SF a fantasy, ukázat soucasnou tváf ceského hororu. Objevují se zde vedle sebe mladí zacínající autofi (napf. F. Gotfrid nebo T. Némec) i ostfílení veteráni (J. Velinsky, J. Moravcová, O. Neff), stfídají se tu rúzné polohy, nejcastéji zde ctenáf ovsem najde klasické strasidelné pfíbéhy, casto se odehrávající ve venkovském prostfedí, napf. od J. Velinského, S. Dosedéla7