Prazsky hrad [antikvár]

PRAZSKÍ HRAD ve VÍTVARNÉM UMËNf T ystava „Prazsky hrad ociraa staletí" usporádaná Kancelárí prezidenta CSSR a Ná-rodní galerií v Praze v Královském letohrádku poskytla prílezitost divákúm shlédnout umélecká díla (obrazy, reliéfy, grafiky) s námetem Prazského hradu. Nejstarsím zobrazením Prahy a Hradu zústává dílo dvou kreslírú M. Wohlgemutha (1434—1519) a W. Pleydenwurfa (j 1494), jez tvorilo ilustraci latinského vydání Sveto-vé kroniky nakladatele Hartmanna Schedela v Norimberku vydané r. 1493 (1). Autorum neslo o presné zobrazení, spíse o umeleckou zkratku gotické Prahy a Hradu. Uplynulo témér sedmdesát let, nez dalsí dvojice kreslírú J. Közel a M. Peterle z Anaberku vytvori-la tzv. Vratislavsky prospekt mesta z r. 1562 znázornujíeí jiz renesancní Hrad s okras-nou Královskou zahradou, Letohrádkem a dalsími budovami, na jihu s Rajskou zahra-dou. Pod Hradem pak kreslíri zaehytili na obou stranách reky mesto s cetn^i církevní-mi a svëtskymi budovami sevrené do krun^e gotickyeh hradeb. Dílo zmínenyeh kreslírú se pak stalo predlohou pro dalsí veduty zejména pro zobrazení Prahy a Hradu rytce F. Hoogenbergha (2). Vyznamnou osobností pro dëjiny Hradu byl král a císar Rudolf II. (vládl od r. 1576 do r. 1611) sídlící od r. 1583 trvale v Praze. Z rozsáhlého stavebního programú byla nej-vyznamnejsím zásahem do stredoveké dispozice Hradu stavba Spanelského sálu a Galerie k umístení proslulych umeleckyeh sbírek. Na Rudolfovë dvofe se zformovalo mezi-národní umeleeké stredisko a cetní malírr a kreslíri zpodobovali Hrad a mesto jako celek i jeho jednotlivé detaily, interiéry i exteriéry (L. van Valekenborch, J. Willenberg, P. van Vianen, J. Wechter, J. Sadeler, R. Savery). Na dvore púsobila i skupina brusicú draho-kamú pracujících technikou mozaiky (G. Castrucci) — (3). Signalera stavovského povstání se stala druhá prazská defenestrace 23. kvëtna 1618. Tato událost byla zaehycena na radë rytin, obdobnë jako tomu bylo u bëlohorské bitvy z 8. listopadu 1620, jez rozhodla o porázce povstání. Katolieká protireforraace vyuzívala zachránení místodrzícíeh Slavaty a Martinice k propagandë, jako dúkazu o prízni P. Marie císarskym zbraním. Nejvyznamnëjsim vedutistou Prahy a Hradu za tricetileté války byl V. Hollar. Od r. 1614 se stala sídelním mëstem Víden a Habsburkové navstëvovali Prazsky hrad jen v^iraecnë u pfílezitostí korunovací, zájezdú do Iázni, vojenskych manévrú, litëku pred morém apod. Velky projekt na dostavbu katedrály sv. Vita v baroknim slohu uvázl V pocátcích pro nedostatek finaneí, zachoval se propagacní leták (1673). Hlavními sta- •3*